Bez inteligentních armatur nejsou možné žádné chytré služby pro Technická zařízení budov
Trendy směřující k větší digitalizaci a udržitelnosti rychle mění technická zařízení budov. To mění i roli armatur: Z čistě funkčních komponent se stávají inteligentními uzly v síťových systémech, které zaznamenávají a analyzují data a automaticky přizpůsobují své provozní chování. V rozhovoru pro „Stream of Stories“ Daniel Manß, produktový manažer pro ventily pro technická zařízení budov, vysvětluje, jak KSB tento vývoj podporuje.
Stream of Stories: V jakých aplikacích technických zařízení budov se používají armatury KSB?
Daniel Manß: Jako dodavatel kompletního sortimentu nabízí KSB řešení pro téměř všechny požadavky v oblasti technických zařízení budov. Naše armatury se používají v nejrůznějších typech budov – od obytných budov, zejména dvojdomů a bytových domů, přes nebytové budovy, jako jsou kanceláře a veřejné budovy, až po datová centra a průmyslové závody.
Naše produktové portfolio zahrnuje uzavírací klapky, filtry, zpětné ventily a další typy armatur. KSB také nabízí komplexní řešení pro hydraulické vyvažování, včetně ventilů pro statické vyvažování, regulátorů diferenčního tlaku a tlakově nezávislých regulačních ventilů. Tyto produkty doplňují automatizační řešení, jako jsou měřicí systémy pro monitorování systémů vytápění, větrání a klimatizace (HVAC) a inteligentní regulační ventily pro automatické vyvažování hydraulických systémů.
Jaké požadavky musí ventily v dnešní době splňovat v oblasti technického zařízení budov?
Právní předpisy, jako je směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD), z ní odvozený německý zákon o energetické náročnosti budov (Gebäudeenergiegesetz, GEG), taxonomie EU a kritéria ESG, neustále zvyšují požadavky na technické zařízení budov. Jejich cílem je dosáhnout klimaticky neutrálního nebo dokonce energeticky pozitivního provozu budov.
Proto se stále více pozornosti věnuje aspektům, jako je recyklovatelnost a uhlíková stopa. Stále více se také zkoumají použité komponenty. Aspekty, jako je uhlíková stopa produktu (PCF), analýzy životního cyklu (LCA) a environmentální prohlášení o produktu (EPD), nabývají na významu. Kromě toho investoři a provozovatelé přikládají větší význam holistickému pohledu na provozní náklady, tj. celkové náklady na vlastnictví (TCO).
Pro optimalizaci spotřeby energie a dlouhodobých nákladů budov jsou klíčové propojené inteligentní systémy. Důležitou roli v tomto ohledu hrají ventily. Inteligentní služby pro budovy nejsou bez chytrých armatur možné – armatury již nejsou pouze regulátory průtoku, ale propojená rozhraní, která lze dálkově ovládat pomocí centralizovaných systémů řízení procesů. Díky hladké integraci do prostředí IoT slouží jako inteligentní regulátory v systémech vytápění, větrání a klimatizace.
Jaké výzvy přináší moderní technická zařízení budov?
Budovy patří mezi největší spotřebitele energie v Evropě: zodpovídají za přibližně 30 až 40 % celkové spotřeby energie. Obzvláště vysoké procento této energie spotřebovávají nebytové budovy, jako jsou kanceláře, výrobní zařízení nebo veřejné instituce. Ačkoli tvoří pouze asi 9 % stavebního fondu v Německu, jsou zodpovědné za přibližně 36 % spotřeby energie související s budovami. Tato nesrovnalost z nich činí cíl současných a budoucích zákonných požadavků, jejichž cílem je výrazně snížit spotřebu energie. Od konce roku 2026 budou přísnějšími předpisy stále více dotčeny i obytné budovy.
To představuje rozsáhlé výzvy jak pro provozovatele, tak pro výrobce čerpadel a armatur. Klíčová je schopnost přesně monitorovat systémy vytápění, větrání a klimatizace (HVAC), protože optimalizovat lze pouze to, co lze měřit. Budoucí systémy musí být také schopny automaticky se přizpůsobovat měnícím se provozním podmínkám a samostatně provádět hydraulické vyvažování.
Jednou z odpovědí na tuto otázku jsou inteligentní řídicí řešení, jako je například ventil BOA-Systronic ePIC all-in-one. Kombinuje monitorování, řízení a optimalizaci v jediném regulačním ventilu. Integrované řídicí funkce a intuitivní ovládání pomocí aplikace činí uvedení do provozu obzvláště uživatelsky přívětivým. Díky standardizované stavební délce podle normy EN 558-1 lze ventil snadno dodatečně namontovat do stávajících systémů bez nutnosti větších úprav.
Jakou roli zde hraje digitalizace?
Přímé integrované monitorovací funkce v čerpadlech a armaturách umožňují analýzu provozního stavu v reálném čase. Inteligentní automatizační řešení pak mohou dynamicky přizpůsobovat systém vůči měnícím se provozním podmínkám – například v případě kolísavého využití budov, přestavby nebo změny účelu kancelářských prostor nebo v hybridních koncepcích budov. Kontinuální monitorování relevantních provozních parametrů snižuje náklady na energii, vytváří transparentnost, zvyšuje provozní spolehlivost a umožňuje prediktivní údržbu.
Jaké aspekty německého zákona o energetické náročnosti budov musíte u svých produktů zohlednit?
Požadavky na energetickou účinnost systémů technického zařízení budov se neustále zvyšují, zejména v důsledku zákonných požadavků, jako je německý zákon o energetické náročnosti budov (Gebäudeenergiegesetz, GEG). Jedním z klíčových požadavků je systematické snižování celkové primární energie potřebné v nových budovách a při rekonstrukcích. Hlavními způsoby, jak tohoto cíle dosáhnout, jsou hydraulické vyvažování, integrované monitorovací systémy a vysoký stupeň automatizace systémů.
Stále více se prosazuje také integrace obnovitelných zdrojů energie a využití odpadního tepla, například v rámci decentralizovaných koncepcí zásobování energií, jako je lokální nebo dálkové vytápění nebo chlazení. Větší důraz se klade také na udržitelnost používaných produktů, zejména s ohledem na jejich uhlíkovou stopu.
Jak mohou Technická zařízení budov přispět k ochraně zdrojů a udržitelnosti?
Stavebnictví se podílí přibližně 30 až 40 % na celkové spotřebě energie, přičemž 70 % této energie připadá na vytápění prostor a ohřev teplé vody.
Technická zařízení budov proto nabízejí řadu možností, jak snížit spotřebu energie, emise a spotřebu materiálů.
Technická zařízení budov proto nabízejí řadu možností, jak snížit spotřebu energie, emise a spotřebu materiálů.
Klíčovým výchozím bodem je optimalizace systémů vytápění, větrání a klimatizace. Například hydraulické vyvážení zajišťuje rovnoměrné rozložení tepla, zabraňuje nadměrnému zásobování a snižuje zbytečnou spotřebu energie. Digitální monitorovací systémy navíc zajišťují přehlednou kontrolu nad spotřebou energie a vody. Získané údaje umožňují cílenou optimalizaci provozních parametrů a pomáhají včas odhalit neefektivní místa.
Integrace obnovitelných energií – jako je solární termální energie, tepelná čerpadla nebo geotermální energie – také hraje důležitou roli při snižování uhlíkové stopy. To však zároveň zvyšuje komplexnost systémů HVAC a lokálních a dálkových tepelných sítí, což činí inteligentní a propojená řídicí řešení nepostradatelnými pro zajištění efektivního a nákladově efektivního provozu.
To se týká nejen provozu budov, ale stále více i výroby použitých komponentů. Kromě energetické účinnosti je stále důležitější šetření zdrojů během celého životního cyklu produktu. Systémy s nízkými nároky na údržbu a dlouhou životností snižují spotřebu materiálu a minimalizují dopad na životní prostředí, protože se méně často vyměňují a vyžadují méně údržby.
Co je informační modelování budov (BIM) a proč je klíčové pro plánování technických zařízení budov?
V rámci postupné digitalizace stavebnictví se informační modelování budov (BIM) etablovalo jako nový standard v plánování systémů technických zařízení budov. Modelová metoda spolupráce zajišťuje přesné a konzistentní plánování ve všech fázích projektu – od počátečního nápadu až po provoz. Společnost KSB podporuje projektanty komplexními BIM daty a digitálními nástroji, které umožňují hladkou integraci produktů do moderních plánovacích procesů.